Vyprávějte svým synům příběhy, potřebují to
Přečíst článek„Tati, vyprávěj mi nějaký příběh, když jsi byl mladej, nějakej ze života.“ „A co bys chtěl slyšet?“ „Cokoliv.“ Je to skvělý pocit, když vám syn mezi řečí vlastně sdělí, že už jste za zenitem. To myslím samozřejmě s nadsázkou. Zásadní je, že se o příběhy z vašeho života zajímá.
Dejte najevo svým synům, že jsou to hrdinové
Přečíst článekLáďa Mašát, můj trenér karate, mi jednou dal ústřižek z časopisu. V tu dobu jsme hodně řešili důležitost mužských vzorů ve výchově mladých karatistů. Všimli jsme si totiž, že děti na karate vodí v drtivé většině mámy, čekající otce jsme prakticky nepotkávali. Těm otcům, kteří s dětmi chodili, zpětně moc děkuji.
Každý hlas a názor má stejnou váhu, táty i syna
Přečíst článekKdyž se z malého kluka stane chlapec, junior, puberťák, měl by být jeho táta víc kamarád než jeho otec. Přestat ho tepat, někam ho plánovat a něco mu neustále přikazovat. Někteří z chlapů by na to teď asi řekli „to je blbost, je potřeba držet pevnou ruku, jinak zvlčí“. Někteří z nás opakují chyby svých otců, nepřehodili výhybku ve výchově a jsou vůči svým synům v pubertě ve stylu „alfa samci", „když tu bydlíš, budeš poslouchat“. „Až budeš bydlet sám, dělej si tam, co chceš. Teď drž hubu a krok“. Au.
Otec je pro většinu dětí prostě ten, který je VELKÝ
Přečíst článekSlovo VELKÝ může mít pro každého z nás různý význam. Velký jako vysoký, ohromný, hřmotný, je ho všude plno, nebo prostě velká osobnost. Nebo od každého trochu. Pro děti je táta v lepším slova smyslu, prostě velkej táta. A o tom to je. Správný táta má tu obrovskou moc, v rodině všechno změnit. Dokáže vše pořádně rozdmýchat a rozsvítit. A zabezpečit domov tak, aby se děti a celá rodina cítila bezpečně.
Tati a jak velcí jsou vlastně lesní skřítci?
Přečíst článekTuhle otázku a jednoznačně opodstatněnou na mě vyblafnul Luky, když jsme šli denní tůru na Božím daru a celá rodina se mě ptala na různé detaily ze skřítčího lesa. Skřítčí svět? No jasně, vy si myslíte, že neexistuje? Ale vy bláhoví, to víte, že existuje.
Jaký je váš strom? Mým stromem je buk.
Přečíst článekCo je to za otázku? Řeknete si možná při čtení tohoto titulku. Proč bych měl mít, nějaký svůj strom. Stromy jsou všude kolem mě a tak prostě jsou. Je to tak? Já myslím, že to tak není. Každý z nás má svůj strom a je to tak dané již od pradávna. Například mým stromem je buk.
Děti znají magický svět druidů
Přečíst článekJako malý jsem pořád běhal někde venku za chalupou v lese. Stačila mi dřevěná hůl nebo klacek. Lítal jsem jako splašený a sekal do každého keře, který se mi zamanul. Bojoval jsem tak s neviditelnými nepřáteli a vítězoslavně tančil, když jsem je všechny porazil. Můj dřevěný meč nebyl jen tak ledajaký, byl samozřejmě magický. Uměl hořet, sesílat ledová kouzla a uměl vykouzlit mé spolubojovníky, kteří se mnou vybojovali mnoho tajných lesních bitev a misí.
Když kácíš strom, mluvíš s ním?
Přečíst článekTento titulek může být obecně zavádějící. Kdo z nás kdy kácel strom, řekl bych, že? Když pominu lesáky a dřevorubce, tak ti z nás, co mají na pozemku u domku či chalupy nějaký ten strom, raději ho tam chceme nechat, aby stínil od kolemjdoucích pohledů. Ale čas od času je potřeba strom pokácet. Již nenese plody, je polámaný od vichřice, nebo začíná ohrožovat obyvatele chaty nebo usedlosti. A někdy prostě potřebujeme využít dřevo stromu pro topení, abychom mohli vařit a bylo nám teplo.
Proč slzí stromy?
Přečíst článekTati proč ten strom slzí? Pamatuji si tuhle hlášku, když jsme šli od Hraničního rybníku nedaleko Kytlice a já si fotil tekoucí vodopád smůly na jednom mohutném smrku. Když jsem se pak zadíval po okolí, slzelo kolem nás smrků velké množství.