Jak naše cykličnost ovlivňuje zdraví, hormony a moderní život

Žijeme v betonové džungli a tělo volá po přírodě

Kdysi jsme žily víc podle slunce a přírody. Vstávaly jsme s úsvitem, uklízely zahradu po podzimu a na zimu zpomalily. Dnes je ale náš biorytmus naladěný spíš na umělé světlo a přesuny mezi kanceláří, autem a obchodem. Místo aby nás ladil přírodní cyklus, řídíme se kalendářem a budíkem.

Když jedeš pořád naplno, i když tělo ti říká „už dost“, je to jako bys přírodu nutila kvést i v prosinci. A my to děláme pořád. Dny, kdy máme přirozeně zpomalit, přecházíme kávou, cukrem nebo „nakopnutím“ vůlí. Jenže cykličnost se tím nevytratí – spíš se uloží do těla jako frustrace a únava.

Ženská těla v mužském světě

V mužském světě výkonu se ženy často snaží přizpůsobit. „Musíme být stabilní,“ říká šéf. „Musíš to zvládnout,“ říká okolí. Takže jedeme. Ale nejsme muži a naše hormony ani nervový systém nejsou připravené jet na plný výkon každý den.

V práci máme být efektivní jako počítač, doma pečující jako bohyně. Jenže když jedeme v mužském nastavení dlouhodobě, cykličnost se stává něčím, co „překáží“ a co tlačíme stranou.

A pak přichází potíže – od PMS přes bolesti, migrény, únavu až po hormonální poruchy.

Moderní výzvy ženského těla

i Pixabay

Antikoncepce – dar i slepá ulička?
Hormonální antikoncepce otevřela ženám dveře ke svobodnému rozhodování o svém těle. Umožnila nám plánovat život bez strachu z nechtěného těhotenství, zklidnila akné, zmírnila silná krvácení. Ale jako všechno, i ona má druhou stránku mince.

Pro mnohé ženy znamená antikoncepce „odpojení“ od vlastních fází. Často slýcháme: „Na práškách jsem se cítila pořád stejně, tak trochu ploše.“ Někdy se z těla vytratí ta jemná vlnovka cykličnosti, která nás jinak vede. A protože necítíme přirozené fáze, přirozeně taky méně zpomalujeme, víc se tlačíme do výkonu, a tělo časem ztrácí citlivost na vlastní signály.

Ale pozor! Tohle není odsouzení antikoncepce. Je to jen upozornění na fakt, že i tady je potřeba vědomé naslouchání tělu. Některé ženy si naopak pochvalují, že jim antikoncepce pomáhá ustát přechodová období (třeba perimenopauzu) s větším klidem.

PMS, vyhoření a tělo na hraně

Známé „předmenstruační blues“? Někdy je to víc než jen nepříjemná nálada. Pokud jedeme dlouhodobě proti svému přirozenému rytmu, PMS se může zhoršovat a přichází větší výkyvy nálad, bolestivé menstruace, problémy se spánkem a podrážděnost.

A to je jen začátek. Když svoje tělo i duši držíme pod tlakem déle, přidává se chronická únava, úzkosti, podrážděnost i známky vyhoření. Tělo nám zkrátka říká: „Dost.“

Hormony na houpačce

Když ignorujeme cykličnost, trpí nejen naše psychika, ale i endokrinní systém. Proč?

• Štítná žláza – často reaguje na stres přetížením nebo naopak zpomalením. Hypotyreóza i hypertyreóza jsou častější u žen, které dlouhodobě „tlačí na pilu“.
• Estrogen a progesteron – pokud dlouhodobě potlačujeme fáze cyklu, může dojít k jejich nerovnováze. Estrogenová dominance, PMS, cysty na vaječnících – to jsou běžné signály.
• Kortizol – dlouhodobý stres zvyšuje hladinu stresového hormonu kortizolu, což dále narušuje hormonální rovnováhu a může vést k nespavosti, oslabení imunity i hormonálním problémům.

Tělo zkrátka potřebuje vnímat, že má prostor pro výkon i odpočinek. A když dlouhodobě „není čas na zimu“, tělo si jej vybere jinak – nemocí, bolestí nebo únavou.

Cesta zpět – co můžeme změnit?

i Pixabay

Spánek jako základní lék
První krok? Spánek. Když tělo nemá dostatek kvalitního spánku, nemůže hormonální rovnováhu udržet. Spánek je totiž „tichou zimou“ našeho dne. A v noci se opravují nejen svaly, ale i nervový systém, hormonální dráhy a psychická stabilita.

Zkus spát podle fází – ve dnech, kdy cítíš útlum (třeba v předmenstruační nebo menstruační fázi), si dopřej o hodinu víc spánku. Nebo si přidej krátkou odpolední pauzu bez výčitek.

Jídlo, které vyživuje – ne jen „nakopává“

• Jaro a léto: svěží a lehčí strava – sezónní zelenina, fermentované potraviny, obiloviny.
• Podzim a zima: teplé a výživné jídlo – vývary, luštěniny, dušená zelenina, koření (zázvor, skořice).

Bylinky podle babiček stále fungují – kontryhel pro hormonální rovnováhu, řebříček na klidnější menstruaci, meduňka na lepší spánek.

i Pixabay

Jemný pohyb místo „fitness stresu“
Není třeba běhat maraton – cykličnost volá po pohybu podle fází:

• Aktivnější sporty si naplánuj na „jaro“ a „léto“ (po menstruaci až po ovulaci).
• Jemné procházky, jógu nebo jen lehké protažení zařaď na „podzim“ a „zimu“ (před menstruací a během ní).

A hlavně – zastav se a naslouchej
Občas stačí na pár minut zavřít oči, dýchat a zeptat se: „V jaké fázi teď jsem? Co teď moje tělo opravdu potřebuje?“

Tahle jednoduchá otázka nám může vrátit vnitřní kompas a spojení se sebou.

i Pixabay

Babiččiny rady pro dnešní dobu

„Na jaře vstávej s úsměvem, na podzim zalez pod deku.“

Babičky ctily rytmus přírody. Na jaře a v létě pracovaly od rána do večera, ale na podzim a v zimě zvolnily. U kamen si draly peří, vařily polévky a nechávaly tělo zpomalit. Co z toho vzít pro sebe?

• Nesnaž se být „na 100 %“ celý rok.
• Přizpůsob denní režim tomu, jak se cítíš, ne tomu, co ti diktuje kalendář.

„Když nevíš, dej si polívku a hrnek čaje.“

Teplé vývary, kaše, zázvorový čaj s medem nebo špetkou skořice, to je jednoduchá magie.

„Na trápení je nejlepší chvilka ticha.“

Babičky věděly, že ticho léčí. Nemusíš hned utíkat k Netflixu nebo dalšímu úkolu. Stačí si na pár minut sednout a vnímat ticho – to, které přichází uvnitř.

Krátký rituál pro každý den
Ráno si dej ruku na srdce, zhluboka dýchej a zeptej se: „Co mi dnes tělo říká?“ Možná ti odpoví bolestí, možná chutí na něco dobrého, možná jen tichou potřebou klidu.

Neboj, tělo ví, jak na to!

Někdy máme pocit, že jsme v pasti moderního světa. Ale naše tělo si pamatuje, jak být v souladu s přírodou. I malá změna, třeba o pár minut víc spánku, hrnek vývaru v klidném tichu nebo pár kroků bosky v trávě může být tím, co tě znovu spojí s tvým rytmem.

i Pixabay

Malá výzva na závěr:

Vyber si jednu babiččinu radu a zkus ji žít celý týden. Všímej si, jak se mění tvé tělo a jak na to reaguje tvoje duše.