Standa Knotek

Standa Knotek

Věnuji se práci s mládeží, organizuji zážitkové akce v přírodě pro rodiny, dětské a putovní tábory. Při své práci se věnuji hlavně vztahům otců a jejich synů, osvětě pravého mužství, výchově dnešních kluků a probuzení jejich tátů. V rámci této terapeutické práce provozujeme s partou kamarádů neziskovou organizaci Goodmani, s jeho rozvojovým programem Goodman Road. Jsem velkým milovníkem přírody a vypravěčem příběhů o lesních bytostech. Má kréda jsou: Správného muže vychová zase jen muž. Dobrý muž. A další: Chraňme stromy, naučme se jim naslouchat a tím zachráníme i sami sebe.

Miluji přírodu a snažím se v ní být co nejvíce. Ať jsou to dlouhé procházky pražskými parky, čas strávený na rybách s kamarády, objevování stromových velikánů, nebo horské tůry s rodinou a přáteli. Pobyt venku pod stromy nebo na vrcholcích hor mě nabíjí. Svobodně se toulat, trampovat po světě. Dlouhou dobu se zabývám tématem života stromů, lesních příběhů a kouzelných lesních bytostí. Píši blog plný lesních příběhů, s názvem „Roninové“. A proč právě roninové? Díky tomu, že mám i blízko k bojovým sportům a uměním, je mi pojem roninů velmi blízký. Jako dřívější japonští bojovníci bez pána, jsou v mých očích staří stromoví velikáni a bájné stromy také podobnými bojovníky. Bohužel jak stromů v lesích postupně ubývá, bojuje každý strom sám za sebe. Jsou to tak vlastně roninové nové doby. „Chraňme je, naučme se jim naslouchat, a tím zachráníme i sami sebe“. Pokud jsme unavení, vybití a vyšťavení z dnešního světa, utíkáme do lesa. Během hodiny se stane zázrak, který je potřeba zažít. Les a stromy nás vyléčí. Budeme zdravější, klidnější, s chutí znovu objevovat. Jako děti, jako bájní druidové, viz. můj oblíbený citát: „Kdybychom toho věděli více o vědomí svých dětí, lépe bychom rozuměli tomu, jak to vypadalo v magickém světě druidů. V každém případě se jim podařilo zachovat si až do vysokého věku tvůrčí schopnost učení, kterou má dítě a která je mnohem účinnější než schopnosti dospělého. Stejně tak si zachovali schopnost předtuchy, jasnozření a spontální připravenost odvážně se postavit každou formu strachu.“ Staňme se roniny a buďme svobodní :)

Muži, otcové a jejich synové, sedí kolem ohně. Smějí se a vypráví příběhy.
I tvé životní příběhy mohou pomoci ostatním
Přečíst článek

Každého muže, mladého nebo stařešinu, utváří jeho životní příběhy. Ať už jsou pozitivní nebo spíše zlé. Vše se počítá. Náš život to hodí do jednoho koše, do životního mixéru, vše smíchá a utváří z té kaše dále náš charakter. A jak se říká, některé příběhy jsou k nezaplacení. Nedají se tak lehce prožít. A proto bychom si je neměli nechávat jen pro sebe a pokud to jde, měli bychom díky nim předávat své životní zkušenosti dále.

Muž si před zrcadlem v koupelně čistí zuby
Ukotvení pravidelných denních rutin a rituálů
Přečíst článek

Čím jsem starší, tím je víc potřebuji. A co? Drobné denní rituály. Pravidelné úkony, které mi dávají do denního rytmu nějaký řád. A v dnešní době digitální prokrastinace jsou potřeba jako nikdy před tím. A ano i my padesátníci občas jen tak u těch sociálních sítích ležíme a necháme se jimi pohltit. To pak takovou denní rutinu, jako by člověk pohledal.

Lesní skřítek odemyká svůj strom pomocí kouzelného klíče.
Jak postupovat při vymýšlení příběhu na spaní pro děti?
Přečíst článek

Velmi často, když se bavím s kamarády o tom, jestli vypráví svým dětem pohádky nebo příběhy na dobrou noc, slýchávám jejich nesouhlasné názory. No jo no. Ty máš takovou fantazii, tobě se to vymýšlí. Já nikdy nic takového nevymyslel, vůbec na to nemám hlavu, jsem na to tupej, a tak nějak kol kolem dokola.

Co se děje, když listí na stromech ševelí?
Přečíst článek

Pamatuji si, že když jsem byl malý kluk, asi tak desetiletý, měli jsme za chalupou v jižních Čechách les, který se jmenoval Pavlovka. Podle vesnice nebo čtvrti Pavlov, ve které stála naše chalupa. A ten les ševelil.

Příběh o lesním jezírku aneb plovárna pro skřítky uprostřed lesa
Přečíst článek

Každý z nás, kdo chodí na houby do lesa, má svá zajímavá místa, kde tutově nějakého toho hříbka najde. I naše rodina má takový les v Lužických horách, mezi obcemi Kytlice a Krásné pole. Smíšený les, kde najdete snad všechny druhy stromů a porostů.

První pohádka, aneb Jak Míša o svůj paleček přišla
Přečíst článek

Tři slova, co to je? Tři slova jsou má oblíbená disciplína. Už od doby, kdy byly mé děti malinké, jsem jim vyprávěl pohádky. Většinou mě ale moc nebavilo číst klasiku, a protože jsem si ty pohádky nechtěl různě upravovat do úsměvných nebo jiných verzí, začal jsem si pohádky pro děti vymýšlet. Večer jsme vždycky zhasli lampičku a děti začaly vymýšlet slova. Vždy tři, aby to šlo poskládat do rychlé smysluplné pohádky nebo povídky.

Povídka o veselém borůvkovém skřítkovi
Přečíst článek

Miluji borůvky. Jejich sladkou chuť, která se rozplyne na jazyku, když tu křupavou borůvku skřoupnu v puse. Vy také, co? Kdo by je neměl rád. Myslím si, že když příroda tvořila tyto lesní modré lahodné plody, tak byla tak trochu naměkko. Probudila se do krásného slunného rána a řekla si: „Hmmm...dneska je mi tak krásně, že udělám pro svět něco mimořádného, něco sladkého.“ A tak stvořila borůvky. Prostě šup a byly tady.

Vyprávějte svým synům příběhy, potřebují to
Přečíst článek

„Tati, vyprávěj mi nějaký příběh, když jsi byl mladej, nějakej ze života.“ „A co bys chtěl slyšet?“ „Cokoliv.“ Je to skvělý pocit, když vám syn mezi řečí vlastně sdělí, že už jste za zenitem. To myslím samozřejmě s nadsázkou. Zásadní je, že se o příběhy z vašeho života zajímá.

Dejte najevo svým synům, že jsou to hrdinové
Přečíst článek

Láďa Mašát, můj trenér karate, mi jednou dal ústřižek z časopisu. V tu dobu jsme hodně řešili důležitost mužských vzorů ve výchově mladých karatistů. Všimli jsme si totiž, že děti na karate vodí v drtivé většině mámy, čekající otce jsme prakticky nepotkávali. Těm otcům, kteří s dětmi chodili, zpětně moc děkuji.