Nebýt lhostejný má smysl

Výzva, která mě zastavila

Na výzvu jsem narazila úplnou náhodou. Šlo o to ušít jednoduchou tašku – ne pro zisk, ne pro parádu, ale pro dobrou věc. Výtěžek z projektu pomáhal zaměstnávat lidi, kteří se těžko uplatňují na trhu práce. Měla to být výzva z jedné malé evropské organizace v České republice – Centrum Kašpar, které se věnuje podpoře žen a rodičů při návratu do práce. Ale pro mě to bylo víc než lokální akce. Byl to způsob, jak přetvořit každodennost v něco opravdového, hmatatelného a lidského.

i Michaela Pompova

Ze scény do dlaní

V divadle, kde jsem tehdy pracovala, se po každé premiéře vyhazovaly reklamní bannery. Byly pěkné, pevné a plné příběhů. Bylo mi líto, že ten krásný, kvalitní materiál končil zbytečně v odpadu, a tak jsem to změnila. Naložila jsem bannery do auta a odvezla je k místnímu čalouníkovi, který z nich s citem ušil tašky. Každá byla originál – jedinečná svou barevností i otiskem divadelního světa, z něhož pocházela.

Lidé si tak odnášeli nejen praktickou věc, ale i kousek scénického příběhu. Některé tašky jsme rozdali jako poděkování, jiné prodávali na kulturních akcích za symbolický příspěvek, který nám pomohl financovat nové rekvizity a potřeby pro divadlo. Z odpadu se stal dar, z odpadu vznikl nový příběh. A spolu s ním i radost, že věci mohou mít pokračování, když jim ho dovolíme.

i Michaela Pompova

Z tašky k pochopení

Tvořit z věcí, které by jinak skončily na skládce, mi přináší hluboké zamyšlení. Nešlo o design, ani o preciznost. Šít jsem neuměla. Ale každá další taška znamenala kousek naděje, pro planetu, pro lidi, pro mě samotnou.

„Když tvoříš pro druhé, tvoříš i nový prostor uvnitř sebe.“

I malý čin mění svět

Zůstala ve mně věta: „Když šiješ srdcem, přišiješ i kus naděje.“ Ať už šijeme tašky, vaříme polévku nebo zasadíme strom, pokaždé tím zaséváme možnost změny. Pomáhat může každý – svým způsobem, svým tempem. A každý čin, který vychází z lásky, má sílu proměnit svět.

Inspirace Calmory na závěr:

Tvořivost jako nástroj duševního zdraví

Tvoření je jedním z nejpřirozenějších způsobů, jak uzdravit mysl a zklidnit emoce. Aktivuje jemnou motoriku, propojuje hemisféry, a co je nejdůležitější – přináší radost.

„Když tvoříme, jsme tady a teď.“

Dáváme tvar emocím, které by jinak mohly zůstat uvnitř bez vyjádření.

Tvořivost není o výkonu, ale o spojení se sebou samými. Je to náš přístav. Naše meditace v pohybu. A když to, co vytvoříme, potěší i někoho jiného, měníme svět jemným a láskyplným způsobem.

i Michaela Pompova

Udělej si radost – bez šicího stroje!

Někdy stačí pár minut a kousek látky, abychom sobě, nebo někomu blízkému, vytvořili malý dárek. Tvoření je krásná cesta, jak se propojit se sebou, uvolnit mysl a najít radost ve všedním dni. Nejde o dokonalost, ale jde o srdce, kterou do toho vložíš.

Zkus si s námi vyrobit jednoduchou taštičku ze starého trička. Bez stroje, bez stresu, pro radost!

Jak vyrobit taštičku z trička

Budeš potřebovat:

• staré tričko
• nůžky
• kousek šňůrky nebo provázek

Postup:

1. Odstřihni rukávy a výstřih – zůstane ti tvar „tašky“.
2. Spodek tašky nastříhej na proužky (asi 2 cm široké, 10 cm dlouhé).
3. Každý pár proužků svaž dohromady – tím vznikne dno tašky.
4. Do horní části můžeš navléknout šňůrku jako zavazování.

Hotovo! Máš taštičku na ovoce, knihu nebo dárek pro kamarádku.

Tipy pro udržitelnou duševní pohodu skrze tvoření:

• Každý týden si vyhraď chvilku na tvořivý rituál – kreslení, psaní, šití, vaření.
• Používej přírodní nebo recyklované materiály – propojíš se víc se Zemí.
• Tvoř i tehdy, když nevíš, co vznikne. Nech věci plynout.
• Sdílej své výtvory s ostatními – radost se znásobí.

Afirmace pro smysluplné tvoření:

• „Tvořím pro radost.“
• „Můj výtvor je jedinečný – stejně jako já.“
• „I z malého kusu vzniká velká změna.“

Citace k zamyšlení:

• „Pomoc druhým je nit, která spojuje zlomené kusy naší vlastní duše.“
• „Z odpadu vzniká poklad, když ho přetvoříme láskou.“
• „Tvoření je způsob, jak slyšet, co říká naše duše.“

Slova na závěr:

Když tvoříme, zklidňujeme mysl. Když tvoříme pro druhé, uzdravujeme i sebe. V Calmory věříme, že právě v jednoduchých činech se skrývá největší síla. A že svět nepotřebuje dokonalost, ale potřebuje cit, záměr a lásku.

Dovol si tvořit. Dovol si nebýttperfektní. A hlavně si dovol, být součástí změny.