Sociální sítě a jejich vliv na psychiku: Proč se cítíme hůř, když scrollujeme?

Když online svět přebije realitu

Často slyšíme příběhy lidí, kteří tráví většinu dne online jak v práci, při hledání partnera, tak i ve volném čase. Neustálá online přítomnost může vytvářet iluzi propojení, ale skutečná spojení se často vytrácí.

Náš mozek se s každou notifikací dostává do pohotovosti, jako by šlo o něco důležitého. Jenže místo skutečného spojení přichází často jen povrchní uspokojení, které rychle odezní. Mnoho z nás zná ten pocit – den plný pracovních zpráv, skupinových chatů, rychlého projíždění feedu a večerního hledání něčeho „pro uklidnění“. Jenže místo uvolnění přichází únava a zvláštní prázdno. Jako by nám život utekl mezi prsty, a přitom jste se nikoho skutečně nedotkli, nesmáli nahlas, neprožili nic reálného. Zůstalo jen ticho v hlavě.

Zkuste se někdy doma zastavit a zamyslet se, kolik hodin někdy sedíme vedle sebe, každý zabořený do svého telefonu. Jsme spolu, a přitom každý jinde.
A právě tato kombinace zahlcení a samoty je podle psychologů jedním z hlavních spouštěčů úzkosti a vnitřního neklidu.

i Pixabay

Jak funguje falešný dopamin

Sociální sítě jsou mistři v tom, jak manipulovat náš mozek. Každý like, každá zpráva spustí dávku dopaminu, hormonu štěstí. A čím více ho potřebujeme, tím více času trávíme online. Ale tenhle dopamin je falešný, rychlý a vyčerpávající. Funguje jako cukr pro duši. Krátkodobě potěší, ale dlouhodobě oslabuje.

Postupně se stáváme závislými na těchto podnětech. Skutečný svět se zdá nudný, obyčejné chvíle bez notifikací nezajímavé. Místo klidu zažíváme neklid, přetížení a ztrátu pozornosti. A mozek si žádá další dávku.

Zvlášť je to, když lidé sledují hudbu nebo filmy přes mobil, a během toho jim běží oznámení ze sítí. Ani hudba, ani film pak nemají šanci nás pohltit, zůstáváme roztroušeni mezi světy.

i Pixabay

Když falešná realita vítězí

Všimli jste si, jak snadno porovnáváme svůj život s těmi naleštěnými profily na Instagramu? Přestože víme, že jde jen o výběr nejlepších momentů, dokážou v nás tyto obrázky vzbudit pocit, že náš život není dost.

Kombinace tlaku na výkon, ideálu krásy a neustálého přísunu podnětů může vést k frustraci, nízkému sebevědomí a ztrátě smyslu. A právě proto je důležité o tom mluvit a hledat cesty, jak se k sobě navrátit.

i Pixabay

Jak se začít cítit lépe?

Nemusíme ze dne na den zmizet z online světa. Ale můžeme se k němu postavit jinak, vědoměji, s větším ohledem na naše duševní zdraví. Nemusíme si zakazovat technologie, stačí drobné kroky, které nás vrátí k sobě.

Zaveďte digitální hranice.
Jedním z největších přínosů je nastavení digitálních hranic. Vypnout notifikace, nastavit si konkrétní časy, kdy na sítě chodíme, například až po snídani nebo nejpozději hodinu před spaním.

Vytvořte si noční a ranní „no phone zónu“.
Například od 20. hodiny večer do 8. ráno mějte telefon mimo ložnici.
Mnoho lidí si to pochvaluje. Ráno si dávají alespoň 30 minut bez telefonu a večer se snaží hodinu před usnutím obrazovky zcela vypnout. Je to malý krok, ale s velkým dopadem na kvalitu dne i spánku.

Pusťte si písničky do repráku a odložte mobil do jiné místnosti.
I hudba bez přerušení notifikacemi může být formou meditace.

Dalším důležitým návykem je "vědomé scrollování".
Než otevřeme aplikaci, zastavme se a zeptejme se sami sebe: „Proč tam jdu? Co právě hledám? Potřebuji se spojit s někým? Nebo utíkám od něčeho, co nechci cítit?“ Když si tyto otázky položíme, často zjistíme, že ve skutečnosti hledáme útěchu, ne obsah.

Vypněte Siri nebo jiné hlasové asistenty.
Zabráníte tak zbytečné stimulaci a reklamnímu šumu.

Rodinná pravidla? 
V některých rodinách dnes funguje tzv. digitální smlouva tzv. písemná dohoda o tom, jak s technologiemi nakládat. Stanovuje jasná pravidla pro celou rodinu. A když se dodržují, vzniká prostor pro opravdové rozhovory, sdílení i ticho.
Můžete si třeba nastavit společný filmový večer, pátek nebo sobota, žádné mobily, jen vy a film. Doporučujeme se vyhnout sledování seriálů na telefonu.
Mobil do kapsy, světlo zhasnout a užít si to společně.

Offline návraty k sobě
Malé rituály mají sílu. Zkuste místo ranního scrollování zalít květiny, uvařit si bylinkový čaj, napsat si pár vět do deníku. Na večer si připravte teplou deku, knihu a ticho. Možná se objevíte, že klid je ten největší luxus dnešní doby.

Doporučujeme i krátkou meditaci přítomnosti – "pár minut seďte v tichu, dýchejte a vnímejte". To je návrat domů – k sobě.

i Pixabay

Doporučení pro každého

• Udělejte si „digitální půst“ – třeba od 20 hodin bez obrazovek.
• Najděte offline rituál – třeba bylinkový čaj s knihou.
• Sepište si, co vám online svět bere a co dává.
• Napište si afirmace, které vám pomůžou se vracet k sobě.

„Vracím se k sobě, když vypínám obrazovku.“

„Nemusíme být stále dostupní, abych byli v pořádku.“

„V přítomnosti nacházím klid.“

„Cesta mi přináší štěstí, není její cíl.“

i Pixabay

Výzva pro vás

Zkuste si dnes po práci na dvě hodiny vypnout telefon. Věnujte se partnerovi, dětem, knize nebo tichu. Uvidíte, co všechno během těch dvou hodin znovu uslyšíte – ve světě i v sobě.

Slovo redakce Calmory

V Calmory věříme, že duševní zdraví začíná u návratu k sobě. V digitálním světě je snadné ztratit nit. Ale každý z nás má právo říct: „Stačí.“ A začít znovu. Offline, v klidu, v přítomnosti.

Doporučená literatura a zdroje

• Cal Newport: Digitální minimalismus
• www.health.harvard.edu – Dopamin a digitální závislost
• www.apa.org – FOMO a dopad sítí na psychiku